Únor 2007

Ewa Farná: texty písní

12. února 2007 v 16:27 | já
Tady jsou texty písní od Ewy farné mě se líbí jak Ewa zpívá vám ne?

Měls mě vůbec rád
Zavolá nebo přijde.
Prostě řek: " Jak to vyjde ."
Doufám, že jsi sám.
Svůj klid neovládám.
Zmizela i moje víra,
na lásku se přece neumírá.
Tak dál se ptám,
proč tě nezajímám ?
Na strach se nevymlouvám
úsměv, ten předem vzdám.
Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát,
tak měl´s mě vůbec rád - aspoň trochu rád ?
Zavolá nebo přijde,
Prostě řek: "Snad mi to tak vyjde. "
Doufám, že jsi sám.
Svůj klid neovládám.
Na strach se nevymlouvám,
úsměv, ten předem vzdám.
Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát.
Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát:
" Měl´s mě vůbec rád, prostě rád, někdy rád ?"
Zavolá nebo přijde....
Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát...
Měl´s mě vůbec rád ?
Zapadlej krám
Snad možná zítra já nebudu stejná,
už nechci být dál obyčejná.
Jsou večery delší,
já dospělejší než ostatním může se zdát.

Jsem kapkou v moři,
co hráze boří
a devátou vlnou se tváří.

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá....
Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád.
Padne noc - chci ve výškách se líbat.

Den líně snídá, čas dál si běží,
já dnešnímu ránu nevěřím.
Že pro pár kouzel, svět neprobouzel....
A tak v dešti mám sama stát.

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá....
Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád.
Padne noc - chci ve výškách se líbat.

Stejný stín, stejný splín, stejný smích já v sobě mám.
Nejsi tím, kdo mámin klín v téhle době nehledá.

Už možná zítra já nebudu stejná,
snad možná zítra neobyčejná - chci se stát.

Proč jak zapadlej krám cítit se mám ?
Dnes už neotvírám, neotvírám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád.
Padne noc chci ve výškách se líbat.
když svítá....
Pády nespočítám, ve výškách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád.
Padne noc - chci ve výškách se líbat.
kočka na rozpálený střeše
Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách.
Až se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde.
Osm ztrát se vleče v zádech každičké z nás.

Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Tak pojď!

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau - když uslyšíš, tak jsem to já!

Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách.
Kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, že hodina koček už odbíjí.

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau - když uslyšíš, tak jsem to já!

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau - když uslyšíš, tak jsem to já!

Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Víš proč?

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau - když uslyšíš, tak jsem to já!

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau - když uslyšíš, tak jsem to já!
L.Á.S.K.A.
Až náhodou,
až náhodou
se sejdem

Počítej s tím,
počítej s tím
co přijde

Jeden z nás dvou,
jeden z nás dvou
ne-tuší

A z velkých slov,
a z velkých slov
jen prší

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
vím co chceš teď říct,
že bude všechno jinačí

Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk !
Svět se roztočí
ve tvém náručí
Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
Nehledej důvod
víc ani ťuk
eL -Á -eS - Ká - A
není žádná hra.

Přihořívá
děláš , že ne-máš zájem

si prostě TEN
i po slepu
se najdem

Počítej s tím,
počítej s tím
co přijde

Až náhodou
až náhodou
se sejdem

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
chtěla bych ti říct,
že ty si ze všech nejlepší



Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk !
Svět se roztočí
ve tvém náručí
Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
nehledej důvod
Víc ani ťuk
eL -Á -eS - Ká - A
To jsem prostě já

Tak to jsem já
Tak to jsem já
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
eL -Á -eS - Ká - A
To jsem prostě já
Jé é
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk …
chci ti právě říct,
že si správnej kluk

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
chtěla bych ti říct,
že ty si ze všech nejlepší

Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk
Svět se roztočí
ve tvém náručí

Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
Nehledej důvod
Víc ani ťuk
eL -Á -eS - Ká - A
To jsem prostě já

a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
chci ti právě říct,
že si správnej kluk !
Tak to jsem já
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
eL -Á -eS - Ká - A
To jsem prostě já
Jak motýl
Nejsou vždy příjemné
sny co se zdaj
Někdy tak záhadně
v myšlenkách spěchám
pod polštář své lži schovám
když utíkám ( "za čím ?" )

Utíkám od-někud a nevím kam
někdy tak vzdálená,
vzdálená se zdám
Do sebe schoulená jsem
jsem nevinná ( "zatím" )

Ticho vkrádá se tmou
a já se ptám ….

Jak motýl toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám

Denníky skrývají
věty s otázkou
Hádky i smíření
stránku za stránkou
Prý velké holky jak já,
už nepláčou

Ticho vkrádá se tmou
a já se ptám ….

Jak motýl toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám
- - -
Toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám

Ewa Farná: Biografie

12. února 2007 v 16:18 | já
Ewa Farná

Biografie:
Ewa se narodila 12. srpna roku 1993 v Třinci. Do české hudební scény vstoupila nejvíce singlem Měls mě vůbec rád? K této písničce také natočila svůj první videoklip. Největší úspěch byl určitě, že dokázala vyhrát polskou soutěž "Šance na úspěch" něco jako u nás Rozjezdy pro hvězdy. V soutěži Zlatý slavík 2006 vyhrála kategorii Objev roku. Mezi její oblíbené hudební interprety patří Pink, Simple Plan a Kelly Clarkson. Nechce nikdy nikoho kopírovat. Chce být originální. Nesnáší playback. Chce zpívat naživo.

Ewa Farná

12. února 2007 v 16:14 | já
Ewa Farná
O ní:
Jméno a příjmení - Ewa Farná
Nejoblíbenější pití - Multivitamín a voda
Nejoblíbenější jídlo - Kuřecí řízek s hranolkama
Nejoblíbenější barva - Černá, bílá, oranžová
Oblíbený film - Mezi námi děvčaty
Barva očí - Zelená
Barva vlasů - Hnědá
Znamení - Lev
Jméno otce - Tadeusz
Jméno matky - Karin
Jméno sestry - Magdalena
Jméno bratra - Adam
Oblíbený školní předmět - Matematika
Neoblíbený školní předmět - Fyzika
Výška - 166
Přezdívka - doma Ewka a ve škole Ewa

Philadelphie

9. února 2007 v 16:31 | já
Takže tady máte nějaké referáty!

Philadelphie


Anglicky Philadelphia - město v USA v Pensylvánii. Má asi 1,5 milionů obyvatel, aglomerace asi 6 milionů obyvatel (1994). Město je hospodářským a kulturním střediskem. Je zde rozšířen průmysl ropy, elektrotechnický, textilní, polygrafický, spotřební. Město je též dopravní křižovatkou (říční přístav pro námořní lodi, železniční, silniční). Nachází se zde knihovny, muzea, akademie přírodních věd (založena roku 1912), Americká filozofická společnost (založena roku 1743), univerzita (založena 1740 a 1884), technika (založena 1891), vědeckovýzkumné ústavy, historické a architektonické památky z doby, kdy Filadelfie byla hlavním městem USA.

Kamil Bednář

9. února 2007 v 16:29 | já
tak tady je další referát do ale teď do literárky! (nemám ráda literárku)

Kamil Bednář
4. července 1912, Praha - 23. května 1972 Mělník
Básník a překladatel, člen Jarního almanachu básnického ("mlčenlivá generace"), mluvčí skupiny Ohnice, autor próz a básní pro děti.
Pocházel z úřednické rodiny, studoval krátce na Právnické fakultě UK a pak literární historii a estetiku na Filozofické fakultě UK. Byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Melantrich, od roku 1949 v Českoslovanském spisovateli. Od r.1959 se věnoval jen literární práci.
Po vydání Jarního almanachu vydal Bednář esej "Slovo k mladým", v níž charakterizoval postoj mladé generace jako nedůvěru ke všem ideologiím, technickému i civilizačnímu pokroku, hlásá poezii "nahého člověka", osvobozeného od společenských vztahů na samou podstatu člověčenství, návrat k "věčným hodnotám". Na polemiku k eseji reagoval knihou "Ohlasy Slova k mladým". Jako básník debutoval sbírkou "Kámen v dlažbě, v níž apokalyptické vize zániku vesmíru jsou provázeny pocity smrti, úzkosti, bolesti. Existenciální stavy samoty, nicoty, absurdity lidské existence zkonkrétněné otcovou smrtí se projevují ve sbírkách "Kamenný pláč" a "Veliký mrtvý". Touha po soucítícím člověku, láska a něha vyzařuje ve sbírkách "Hladiny tůní a "Písně lásky" . Jako mluvčí skupiny Ohnice se přihlásil k odkazu Jiřího Ortena. Na válečné události reagovaly sbírky "Praha pod křídly války, Jim hostinou bylo.... V dalších sbírkách Bednářových se projevuje prozaizace verše, zcivilnění básnického výrazu. Těžiště jeho tvorby se přenáší do překladů (nejvýznamnější překlady amerického básníka R.Jefferse) a do tvorby pro děti.
Díla
Kámen v dlažbě
Milenka modř
Kamenný pláč
Po všech svatbách světa
Bosé oblohy
Hladiny tůní
Duše orlů
Paměť bojovníků
Jim hostinou bylo
Dějiny srdce
Johanes doktor Faust
Kouzlení a cesty doktora Fausta
Autor knih pro mládež: Dvanáct bratrů Malá dobrodružství, Slunce život, Děvčátko z Itálie, Pohádky ze starého kočáru
a překládal zvláště díla R. Jefferse.

Ferdinand 1. Habsburský

9. února 2007 v 16:25 | já
další referát (z dějepisu!)
Ferdinand I. Habsburský
(10.3.1503 -25.7.1564)
"Panovník, který stojí na počátku rakousko-česko-uherského soustátí"
Ferdinand I. Habsburský, římský císař, český a uherský král, zakladatel rakouské linie habsburské dynastie, přichází na svět 10. března roku 1503 ve Španělsku na zámku jako mladší syn kastilského krále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a Johanny (Šílené), dědičky španělského trůnu. Dětství a mládí prožije Ferdinand I. ve Španělsku na dvoře matčina otce Ferdinanda Aragonského. V roce 1515 se pak začíná rýsovat Ferdinandova panovnická budoucnost - na základě dynastické sňatkové smlouvy mezi jeho druhým dědem, habsburským císařem Maxmiliánem I. a králem Vladislavem Jagellonským je rozhodnuto, že se Ferdinand I. Habsburský stane manželem Vladislavovy dcery Anny Jagellonské (sňatek sám se pak koná o šest let později, 26. května roku 1521). Po Maxmiliánově smrti v roce 1519 je řešena otázka rakouského habsburského dědictví a otázka nástupnictví na trůnu římskoněmeckého císaře - císařem se stává Ferdinandův bratr Karel V. (od roku 1516 španělský král), rakouské země získává po sérii jednání a smluv z 1520-1522 Ferdinand I. - v roce 1520 wormskou smlouvou získává Rakousko a část alpských zemí, v roce 1521 italské habsburské državy a v roce 1522 Tyrolsko a habsburská území ve Švábsku.
Když pak v roce 1526 umírá Ferdinandův švagr, bratr Anny Jagellonské Ludvík, začíná Ferdinand I. Habsburský usilovat o nástupnictví v českých a uherských zemích - v českých zemích je pak zvolen králem 23. října roku 1526, součástí volby je Ferdinandův slib, že bude dodržovat kompaktáta, bude respektovat svobodu českých stavů, uhradí polovinu královských dluhů a přenese své sídlo do Prahy. V Uhrách je pak Ferdinand I. Habsburský částí šlechty zvolen králem 17. prosince roku 1726 o trůn a vládu nad Uhrami pak ale celá léta bojuje se sedmihradským vévodou Janem Zapolským, který byl uherským králem zvolen o měsíc dříve než Ferdinand. 5. ledna roku 1531 je Ferdinand I. Habsburský zvolen v Kolíně nad Rýnem římským králem později se pak stává nástupcem svého bratra, Karla V., na trůnu římského císaře: stává se jím poté, co se nemocný Karel V. uchýlí v roce 1556 do ústraní - slavnostně je Ferdinand I. vyhlášen římskoněmeckým císařem prohlášen 15. března roku 1558.
Ferdinand I. Habsburský během svého téměř čtyřicetiletého panování vytváří spojením rakouských habsburských držav s českými a uherskými zeměmi jako první habsburský panovník státní celek, který pak jako habsburská monarchie přetrvá v podstatě až do roku 1918. Za Ferdinandovi vlády dochází v monarchii k mnoha změnám - Ferdinand I. Habsburský usiluje o pevné spojení zemí monarchie a jejich centrální řízení, prosazuje dědičnost trůnu a jako protiváhu a omezení zemských úřadů českých a uherských zakládá ve Vídni centrální úřady, a to na základě tzv. dvorského řádu (Hofstaatsordnung).
V roce 1547 se Ferdinandův absolutismus s českými stavy střetává během tzv. prvního stavovského odboje - stavy jsou poraženy a moc Ferdinanda I., po exemplárních popravách a konfiskacích stavovského majetku, upevněna. Za vlády Ferdinanda I. Habsburského dochází též k pomalé rekatolizaci českých zemí.Za svého života je Ferdinand I. Habsburský ženatý s již zmíněnou Annou Jagellonskou, dcerou českého krále Vladislava Jagellonského - s Annou má pak Ferdinand I. patnáct dětí: Alžbětu, Maxmilliána (budoucí císař Maxmillián II., Annu, Ferdinanda, Marii, Magdalénu, Kateřinu, Eleonoru, Markétu, Janu, Barboru, Karla, Voršilu, Helenu a Janu. Ferdinand I. Habsburský umírá 25. července roku 1564 ve Vídni, jeho ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta v Praze.

Johan Sebastian Bach..

9. února 2007 v 16:22 | já
tak tady je další referát tentokrát do hv


Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach)

Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) byl za svého života ceněn jako výborný varhaník, nebyl však uznávaným a slavným skladatelem.Dnes platí Johan Sebastian Bach za jednoho z největších hudebníků vůbec, jeho dílo je pevným základem, na němž budují další generace své umění.
Datum.narození
21.března1685
Místo.narození:
Eisenach,Durynsko
Datum.úmrtí:
28.července1750
Místo.úmrtí:
Leipzig,Německo

ŽIVOTOPIS:

Johan Sebastian Bach - a období vrcholu jeho tvorby.

Postupem času si Johan Sebastian Bach brzy získal pověst výborného virtuosa a improvizátora ve hře na varhany a cembalo. Jako by si ani nebyl vědom svého mimořádného nadání. Tvrdil, že kdyby každý tolik a tak vytrvale pracoval, byl by stejně dokonalý. Johan Sebastian Bach byl varhaníkem také v Mühlhausenu, ale nevydržel tam déle než rok. Dočkal se tam však jednoho úspěchu, jakých za svého života mnoho neužil: prvého vytištění jedné ze svých skladeb.

Po Mühlhausenu následoval opět Výmar - mladý umělec tam nastoupil do služeb vládnoucího vévody jako houslista i jako varhaník. V době tamějšího pobytu Johan Sebastian Bach horlivě komponoval. Seznamoval se blíže s italským hudebním uměním, které na rozhraní 17. a 18. století rozkvetlo novým květem. Seznámení s italskou hudbou ho pochopitelně podnítilo k vlastní tvorbě podobných forem.

Jeho všestranné umění nezůstalo nepovšimnuto, v roce 1714 byl povýšen na koncertního mistra. Ctižádost mladého muže měla však vyšší cíle: byl by se rád stal kapelníkem. Když se toto místo později uvolnilo a vévoda pro něj vybral jiného hudebníka, cítil Bach, že mu bylo ukřivděno. Jeho žádost o okamžité propuštění vyvolala prudký konflikt s vévodou.

Rozhořčený Bach svou žádost neodvolal a odešel. Nové působiště nalezl opět u dvora, ve městě Köthenu. Na tomto místě se Johan Sebastian Bach věnoval hojně cembalu. Napsal anglické suity, Francouzské suity a obsáhlou sbírku preludií a fug ve všech tóninách. Doba Bachova působení v Köthenu dala vzniknout také jiné než instrumentální hudbě klavírní. Jsou to slavné Sonáty pro sólové housle a Sonáty pro sólové violincello. Ale dobrá doba skončila, jakmile se vévoda oženil.

Jeho manželka neměla pro hudbu porozumění a vévoda změnil své zájmy a přestal se o Bacha zajímat. V květnu roku 1723 nastoupil Johan Sebastian Bach své poslední a nejdelší zaměstnání, tomášský kantorát v Lipsku. Lipsko bylo už tenkrát hudebním střediskem a chlapecký zbor kostela sv. Tomáše byl významný.



Johan Sebastian Bach - a jeho tvorba.

Dnes platí Johan Sebastian Bach za jednoho z největších hudebníků vůbec, jeho dílo je pevným základem, na němž budují další generace své umění. Dílo Chrámové kantáty: Matoušovy a Janovy, Vánoční oratorium, Mše h moll. Skladby varhaní: preulidia, toccaty, fugy, fantazie a chorální předehry.

Skladby klavírní: anglické suity, francouzské suity a party. Komorní sonáty pro sólové housle a violoncello: Braniborské koncerty. Z našeho pohledu byl Johann Sebastian Bach velikánem, který ve svých skladbách shrnul a uzavřel celou epochu hudebního vývoje nazývanou dnes baroko.

Johan Sebastian Bach není jediným skladatelem tohoto období, který je takto hodnocen. Podobně shrnující a zásadní dílo vytvořil Bachův krajan Georg Friedrich Händel. Oba skladatelé neměli společný jen původ. Narodili se ve stejném roce (1685) a i závěr jejich života byl ironií osudu obdobný - oba oslepli a zemřeli na následky operace anglického "okulisty" Johna Taylora. Jejich životní osudy jsou však rozdílné a i jejich skladatelské odkazy se spíše doplňují, než by se vzájemně překrývaly.

Johan Sebastian Bach nenapsal ani jednu operu. Ve skromných poměrech německých zámeckých kapel k tomu ani neměl příležitost. V centru jeho tvorby stojí díla duchovní, zejména kantáty, kterých se dochovalo přes dvě stě.

Neméně významné jsou však Bachovy skladby pro klávesové nástroje, varhany nebo cembalo; již jsme se zmínili o tom, že ve své době byl více uznáván jako varhaník. Důležité jsou také jeho skladby komorní a orchestrální, k těm nejslavnějším z nich dnes patří právě Braniborské koncerty.

Braniborské koncerty i ostatní Bachova koncertantní díla vycházejí spíše z tradice benátské, kterou reprezentují skladatelé Antonio Vivaldi a Tomaso Albinoni. Johan Sebastian Bach zemřel jako vážený lipský kantor, jeho dílo však bez výjimky upadlo v zapomnění.

Skladby z otcovy pozůstalosti zdědili synové, jen část z nich se však dochovala dodnes. První knihu o Bachovi, která byla znamením počínajícího zájmu o mistrovo dílo, napsal a v roce 1802 v Lipsku vydal Johann Nikolaus Forkel. Příznačné je, že neměl ani ponětí o existenci sbírky koncertů, které později další bachovský badatel Philipp Spitta nazval Braniborskými.

Skutečným zlomem v zájmu o Bachovo dílo však bylo až provedení Matoušových pašijí Felixem Mendelssohnem-Bartholdym v Berlíně v roce 1829. Přestože od té doby už uplynulo mnoho vody, dílo Johanna Sebastiana Bacha objevujeme dodnes